O tom, že Buddysystém v Hradci Králové je skvělá příležistost k seznámení se s novými lidmi, není třeba pochybovat. Mimojiné je to ale i příležitost dozvědět se o zajímavých akcích. Někdy v průběhu září byly jeho členové informování o pořádání česko-polských fotografických dílen V rámci projektu Walbrzych, Hradec Králové – Města kultury.
No a to by nebyla moje drahá polovička Andy, kdyby pro něco takového mezinárodního hned nenadchla. Od začátku se mě do toho snažila zatáhnout, ale nechtěl jsem, protože jsem ani neměl čím fotit. Poté, co mi sehnala fotoaparát od svého hodného spolužáka (díky Džendo!), došly mi pádné argumenty a souhlasil jsem. Nelituju toho. Naopak, a tady vám popíšu proč.
Pátek
S očekáváním a nejistotou jsme se všichni sešli v nové budově Univerzity Hradec Králové. Já a Andy jsme trochu znejistěli, když jsme zjistili, že jsme prakticky jediní účastíci bez zrcadlovek, bez stativu :-) Nesli jsme si sebou hlavně nadšení. Po krátkém představení Martiny Erbsové, jakožto hlavní organizátorky z české strany, dorazila polská skupina v čele s Arkadiem Grudzienem (Arek) a Jaroslavem Michalakem (Jarek) coby vedoucí mentor a profesionální fotograf. Nastínil nám myšlenku našeho workshopu – což mělo být zachycení Hradce a jeho atmosféry. Jako výstupy by měli v budoucnu vzniknout pohlednice města, společná putovní výstava a její katalog. Asi nám fakt věřili :-), no snad toho nebudou litovat. Společně jsme se „týmově představili“, z české strany jsme prakticky vesměs všichni studenti rozesetí po celé ČR, většina vysokoškoláků, kdežto z Polska to jsou lidé o něco mladší a všichni z Jarkova fotografického kroužku. Jarek nám ukázal svoji profesionální prezentaci fotek (podtržených hudbou, což se mi hodně líbilo). Dostali jsme všichni svoje ID kartičky a vyrazili jsme na obecnou prohlídku Hradce. Martina nás jako průvodkyně protáhla skrz Jiráskovy sady až k Městským lázním, kde jsme měli společnou večeři. Po dojedení se většina lidí víceméně rozešla svým směrem. Někdo rovnou domů, někdo rovnou do klubu, někdo na hotel, někdo se už pokoušel vyfotit první snímky nočního Hradce.
Sobota
Po výborné snídani v Bazalce nás čekala přednáška o fotografování architektury. Jarek nám nastínil problematiku perspektivy a vysvětlil několik řešení. Při této příležitosti jsem poprvé viděl shift objektiv a fotografickou stěnu.
Rozbrali jsme si balíčky se zdravým obědem (které všichni zvědavě zkoumali, hledajíc slíbený bio-uherák :-) ) a rozpustili jsme se po městě, každý jiným směrem. Tím tedy oficiálně začala praktická část workshopu. Závěrky se nezastavili praktický celý den. Běhali jsme po městě, hledali zajímavá zákoutí, odrazy dominanty města ve všem možném, netradiční momentky. Skupinka odvážlivců se sebrala a šli fotit i do prostoru nádraží, kde stojí odstavené staré zrezlé vagony, a dál mezi továrny a rozpadlé budovy. Další skupinka se vydala do „bunkru“, což je zbytek historického opevnění města. Já a Andy jsme tak obecně fotili hlavně kolem centra. Večer jsme si zajeli ještě k vodárně vyfotit panoráma Hradce, ale s těmi paneláky na Moravském předměstí to tak romanticky nevypadá.
Sešli jsme se opět na večeři v Městských lázních. Zapojili jsme kabeláž v salonku a po menších technických problémech (nový notebook s Vistama, no :-) ) jsme si promítali nafocené snímky. Promítali a promítali skoro do jedenácti hodin. Pak jsme sebrali a šli jsme společně vyzkoušet lightpainting. Někoho napadlo jít do Žižkových sadů a udělat tam velký nápis Hradec. Jeden člověk s baterkou – jedno písmenko. Rozestavěli jsme se tedy na schodiště a zkoušeli strefit správný čas, správné baterky, vyladit techniku malování a vůbec. Asi po 15 minutách si nás všimli kolemjdoucí strážci zákona, kteří nás pozorně sledovali. Zřejmě si domysleli, že nejsme banda ožralů, kteří tam chodí po zdech a bláznivě mávají rukama, ale že se snažíme cosi uměleckého vytvořit. Poté, co jsme byli spokojeni s výsledkem a slezli ze zdí schodiště, nás pánové opustili.
Poláci chtěli jít do hotelu a potom a na noční nákup do Tesca. Většina z nás došla do ubytovny, ale už o poznání menší skupinka vyšla ven, aby se vydala na nákup a další focení. V Tescu jsme strávili asi 20min vybíráním co nejsladších a nejalkoholičtějších piv :-). Nakonec byl Jarek spokojen s úlovkem 24° piva Primátor. Zamířili jsme směrem bunkr, kde chtěl Jarek pokračovat v lightpaintingu. Dali jsme si tam menší chillout, popíjeli jsme náš nákup a kecali. Taková stmelovací chvilka v ryze optimistickém prostředí. Můžu říct, že v tu chvíli jsme s polskou skupinou asi nejvíce spřátelili, bohužel jsme tam z Čechů byli jen já a Andy. Protože jsem lightpainting ještě nikdy nezkoušel, půjčil jsem si od Iwonky stativ a začal jsem něco zkoušet, ostatní se moc k ničemu neměli. Michail mi potom půjčil i svůj foťák,
takže z toho opravdu něco vzešlo. Jarek se tam mezitím trochu porozhlídl a navrhl asi dvě různé scény, co bychom mohli společně vyzkoušet. Míchali jsme dohromady různé barvy světla a byla to celkem zábava. Nevím tedy jak pro naši modelku Justynu, která asi musela mrznout. No po nějaký hoďce a něco jsme to rozpustili a šli spát.
Neděle
No překvapivě jsme slezli v kavárně A café pluje všicni unavení, rozbolavělí a hlavně nevyspalí :-). Zkusili jsme se tady dát dohromady zdravou snídaní (cathering z Bazalky) s biokávou. Po snídani nás pozvali do promítací místnosti kina Centrál, kde zrovna instalovali nejnověší a nejmodernější promítačku v ČR (Cinealta 4K od Sony). Pan ředitěl nám k ní dal náležitý výklad. Posbírali jsme si naše obědové balíčky a společně jsme se vidali opět do Žižkových sadů na schodiště zhotovit společné foto. Nakonec kromě společné fotky následovalo ještě sestavení živého nápisu na trávě „♥ Hradec Kralove“. Jarkovi se líbily fotky z nádraží a tak se tam nechal zavést.
Vrhla se tam celá skupina, nicméně já s Andy a Jardou jsme se odpojili, protože v tak obrovské bandě lidí nebezpečně vzrostlo riziko prozrazení a vyhození z areálu. Ten den byla docela zima a hodně větrno, takže jsme to stočili k terminálu, což je pro fotografy vdečné téma. Zůstali jsme tam viset u čaje s Jardou, se kterým jsme si báječně pokecali. Vzhledem k „super“ počasí, jsme vyrazili do centra a snědli si svůj oběd v autě. Kolem druhé už bylo plánované setkání opět v A café pluje, kde jsme si opět promítli fotky z obou dnů. Bylo vidět, že někteří se činili víc než my, a opravdu něco nafotili. No a po paté jsme se s Poláky rozloučili, protože museli do hotelu a na autobus domů. Byli jsme taky rádi za čas k odpočinku po náročném víkendu.
Už tehdy jsme se těšili na pokračování v Polsku.
Závěr
Nevím, nakolik se nám povedlo naplnit očekávání pořadatelů o krásných a reprezentativních fotografiích města, ale myslím že některé práce se opravdu povedly. Podařilo se nám seznámit se trochu navzájem mezi Čechy a i s polskou skupinkou. Hlavně s Arkem, Jarkem, Michailem a Iwonkou. Nakonec bych chtěl poděkovat Martině Erbsové za organizaci české části workshopu a za výborný cathering Bazalky. Taky samozřejmě Jarkovi za jeho přínosné komentáře a bezva náměty.
Pokračování podzimního workshopu ve Walbrychu.
